Protossové podle Jersona

Popis mimozemských tvorů použitých v kampani Druhá válka o svět. Základem byli Protossové ze hry Starcraft, jejichž fungování a historii jsem přetvořil a dopracoval na základě svých potřeb.
Napsal Jerson
Obsah článku:
Protossové:

Protossové jsou mimozemskou rasou humanoidů pocházející z planety vzdálené asi 1000 světelných let od Země.

Protossové jako samostatný druh existují už velmi dlouho, několik milionů pozemských let. Jsou tvorové s humaniodní stavou těla - trup obsahující důležité orgány je spojen s hlavou poměrně tenkým krkem, dvě štíhlé ruce se čtyřmi prsty, dvě nohy s velmi dlouými nárty.
Běžný Protoss dorůstá výšky okolo 230 cm a váží 120 kg. Jejich domovská planeta se ale vyznačuje nižší gravitací než má Země, takže i při této velikosti jsou dosti rychlí a obratní.

Nejdůležitější vlastnost protossů spočívá v tom, že jejich těla fungují na psionickou, nikoliv chemickou energii. (Psionická energie je terminus technikus pro energii, která je potenciálně obsažena ve hmotě a která je filtrována a "zahušťována" živými organismy, které ji různou měrou využívají. Čím duševně složitější organismus, tím větší potřeba a zároveň ovládání psionické energie. Lidé jsou těsně na hranici vědomého a účelného využívání)

Těla protossů tedy obsahují orgán potřebný pro přijímání psi energie, orgán pro její uschovávání, svaly, kostru, mozek, smyslové orgány, orgány na psionické dorozumívání a kůži - nic víc. Žádná krev, žádné žlázy s vnitřní sekrecí, žádná možnost zpracování a doplňování hmoty z okolí, žádná vlastní regenerace.
Na druhou stranu žádná potřeba vzduchu, vody, jídla, slunečního záření, atmosférického tlaku a podobně.

Psionickou energii přijímali protossové z umírajících a mrtvých zvířat. Později vyvinuli technologie na anihilaci hmoty, což jim umožnilo získávat psi energii přímo. Přesto ji ale dokážou čerpat z každého dostatečně výrazného zdroje a dovedou ji i do jisté míry směrovat, tedy "vysávat" a "předávat".

Protossové mají čtyři základní smysly - dobrý zrak, slabý sluch, špatný hmat a skvělé psionické vnímání, kterým rozeznávají jiné živé organismy ve svém okolí a také vyzařovat svou vlastní psi signaturu, což používají ke komunikaci. Tento orgán má podobu dlouhých úponků vyrůstajících z temene hlavy.

Využívání psi energie má mnohem vyšší účinnost než využívání energie chemické, což má za následek, že protossové mají například silnější svaly, než by odpovídalo jejich buněčné struktuře a průřezu, a také mají "tvrdší kůži", protože psi energii využívají ke zpomalení a odklonění předmětů, které by mohli proniknout do jejich těl.

Ke vzniku nového protossa je nutná součinnost alespoň dvou dospělých jedinců. Ze speciálního orgánu ve svém těle musí odebrat buňky, vložit je do symbiotického organismu, a ten umístit do nádrže s výživným roztokem. Symbiot vstřebává a transformuje živiny a poskytuje je vyvíjejícímu se zárodku. Po několika letech vyroste zárodek do velikosti dospělého jedince, symbiotický organismus odumře a tím přeruší fyzickou výměnu látek mezi novým protossem a okolím. Poté je odstraněn a nový protoss je na světě.
Stejný symbiot je používán i v případech, kdy je protoss zraněn. Nestává se to často, ale pokud dojde k poškození těla vnějším vlivem, není tělo protossů samo schopno toto poškození odstranit. Symbiot se spojí s napadenou tkání, poté se do něj vloží zárodečné buňky z dotyčného protosse a on poškozené místo zregeneruje, načež odumírá.

Tento náročný a komplikovaná proces plození nových jedinců i léčení zranění je způsoben zasahováním protossů do své genetické struktury v minulosti. Dříve byl symbiotický organismus nedílnou součástí jejich těla a zpracovával živiny jako vnější trávicí soustava. Když se rozvinulo využívání psi energie, snížily se změny způsobené vnějším prostředím na minimul, až prakticky vymizely (vyjma fyzického zranění). Protosské buňky a tím i celý organismus začal fungovat pouze na psi energii, a pokud ji vyčerpal, pouze se zastavil - bez narušení povrchu těla nedocházelo k reakci s běžným okolním prostředím a tedy ani k rozkladu. Pokud se protossové nenachází ve velmi nebezpečném prostředí, jsou prakticky nesmrtelní - a také neměnní.

Ze stejného důvodu došlo i ke zakrnění a následnému oddělení rozmnožovacích orgánů do samostatného organismu. Narůstající délka života i neochota zasahovat do svého těla, stejně jako vydržování orgánů, které se využijí jen několikrát za tisíce let způsobily, že plození dalších generací se stalo nepříjemné, náročné a v podstatě zbytečné.

Technologie protossů je velmi rozvinutá, dalo by se říct téměř k dokonalosti. Všechny jejich stroje fungují na psi energii stejně jako protossové, a tuto energii zajišťují obrovské anihilační jednotky. Jiné druhy energie nejsou využívány a ani trnasformovány pro svou malou účinnost. Všechny stroje se skládají ze zásobníku energie, což jsou speciálně vyrobené krystaly, dále z řídící jednotky, což je krestal s velmi jemnou strukturou, a skeletu z kovu, jehož pohyblivé části reagují deformací na průchod psi energie, podobně jako svaly. K pohybu ve vzduchu nebo vesmíru se pak využívá výtrysků plynů ohřívaných psi energií. Protossové neznají žádné mechanické, tedy pohyblivé součásti, žádné kola, převody, náhony, turbíny nebo podobné prvky. Jejich stroje fungují a pobyhují se, dokud mají energii, po jejím vyčerpání ztuhnou v jednolitý kovový blok a v tomto stavu vydrží velmi dlouho - do rozbití nebo dodání energie.
Umělá inteligence je na úrovni, kdy dokáže vykonávat mehcanické opakující se činosti a řešit situace, které v té či oné podobě nastaly milionkát předtím. Pro samostaně rozhodující se jednotky nemají protossové využití, v případě nutnosti využívají operátora a ovládání na dálku.

Další a prakticky poslední technologií je úschova informací - k tomu opět používají krystaly s vhodnou strukturou a záznam pomocí psi energie.

Z toho všeho plyne, že vše okolo protossů i oni sami jsou prakticky neměnní, velmi trvanliví a velmi tradicionalističtí. Fyzticky odděleni od okolního prostředí, tělo, které odolává vlivům, nedostatek jakýchkoliv nepřátel, prakticky žádné emoce, která nepocházejí z rozumu, žádné pocity.

Protosská společnost funguje prakticky jako komunismus - jedinec má poměrně omezené potřeby na vybavení a energii, předměty jednou vyrobené fungují po velmi dlouhou dobu a jediné co je třeba doplňovat je energie. Díky psionicmému dorozumívání a relativně malému počtu jedinců lze "rychle" dosáhnout jednotného názoru a zástupce této skupiny pak pro tento názor argumentuje v uskupení o úroveň výše. Při počtu zhruha 100 milionů jedinců lze projednat otázku v osmi krocích.
"Rychlost" je nicméně třeba poměřovat protosskými měřítky, a zde je nejmenším možným měřítkem rok. (Zde je třeba podotknout, že domovská planeta protossů je značně stará, geologické pochody na ní už téměř ustaly a zbylý život mimo uměle udržované oblasti mizí. Planeta už také získala vázanou rotaci, tedy otočka kolem osy (den) trvá stejně dlouho jako oběh planety kolem centrální hvězdy (rok) - a tento rok je asi třikrát delší než pozemský. "Rychlé vyřešení otázky" tedy může znamenat sto pozemských let, řešení závažných otázek se může protáhnout na tisíce let.)

Protossové se věnují výzkumu, i když jen v omezené míře, a téměř nic nevyvíjí - vše co používají bylo vyzkoušeno už dávno předtím a prověřeno v milionu různých situací, ať jde o chování jednotlivce nebo funkčnost stroje. Kolonizovali několik planet, vzhledem k jejich minimálním nárokům na prostředí jim to nečinilo žádné obtíže, nikde však nenarazili na rozvinutou formu života.
Následkem samostatnosti a soběstačnosti si vyvinuli značné množství osobních názorů a postojů, ovšem tyto názory jsou díky psionickému spojení a homadnému prodiskutovávání konzistatní jako celek. Dalo by se říci, že každý jedinec se zabývá svou oblastí zájmu po dlouhý čas, aniž by mu do toho někdo mluvil. Pokud se však jeho myšlenky začnou týkat jiných protossů, jsou s nimi konzultovány a upraveny k naprosté shodě.

Druzí:

Je třeba zmínit se o jedné velké skupině protossů, jejíž životní styl je značně odlišný. Tito protossové se nazývají Druzí, nebo Jiní.
Jejich hlavní myšlenkou byla původně izolovnanost (a z toho plynoucí dokonalost spočívající v neměnnosti, která je hlavní protosskou myšlenkou) nejen fyzická, ale i duševní. Nevědomé psionické vyzařování myšlenek a jejich snadné přijímání bylo překážkou, proto si tito jedinci zmenšovali počet a délku psionických úponků, až si je odstranili docela. Odmítli však zasahovat do - podle jejich názoru - dokonalé stavby těla, takže jejich potomci psionické úponky mají, a sami se mohou rozhodnout, zda se přidají k tradičním protossům nebo k Jiným. Stejně tak někteří potomci tradičních si po uvážení nechávají úponky odstranit a komunita Jiných je následně přijme.

Druzí protossové jsou v jistém smyslu pokrokovější - jejich vlastní myšlenky a city jsou pro ostatní hůře rozpoznatelné (jako pro tradiční, tak pro Jiné protossy) a tak jsou názorové rozdíly mezi těmito jedinci větší. Mnohem více z nich se věnuje různým formám umění a případně výzkumům považovaných za neperspektivní (a když něco nevykázalo výsledky za sto tisíc let, o ledasčem to svědčí). Také více dbají na fyzickou a psychickou kondici spojenou se schopností získávat energii i jinak než z energeticých krystalů, tedy občas loví, nebo lov alespoň předstírají v jistém druhu her. Následně i některé názorové rozdíly řeší pomocí zápasu, při kterém sice nedochází k úmrtí, ale ke zranění ano - proto patří mezi tradice Jiných nosit s sebou buňky regeneračního symbionta. Mnohem častěji se také pouští do výzkumů nebezpečných oblastí nebo výprav do vzdáleného vesmíru - i s rizikem, že se nevrátí a díky chybějícím úponkům nebudou ani s pomocí zesilvačů schopni vyslat dostatečně silnou zprávu o svých zjištěních a svém osudu.

Jejich nevýhodou je snížená míra empatie oproti tradičním protossům, a také nemožnost přímé projekce myšlenek do myslí jiných tvorů a jejich ovlivňování. Vede to k paradoxu, kdy jim nečiní problémy zabít (nebo zachránit) jedince, ale odmítají zabránit vyhubení nebo rozšíření celého druhu, stejně jako experimenty s cílem ho vylepšit.

Archoni

Někteří tradiční protossové jsou tak psionicky na výši, že dokážou udržet svou psi energii i odděleně od těla, jako nezávislou psi entitu. Mohou se pak pohybovat prostorem nezávisle na svém těle, ale jen od jednoho výrazného psionického zdroje k jinému. Ve fantasy světě by toto šlo nazvat "astrálním cestování", nicméně princip je stejný - psionický prostor je tvořen psionickými entitami, což jsou živé organismy, myšlenky a emoce (poslední jen u zvířat a u lidí, protossové mají emocí dost málo). Na to aby se u nich "udržela" silná psionická entita musí být i ony dost silné - asi jako velký člověk musí stát alespoň na silné kládě nebo na velké podlážce, ale špejle ho neudrží - a přeskočit z klády na kládu je mnohem těžší než z voru na vor.
Psi archon se tedy může pohybovat jen od protosse k jinému protossovi, nebo třeba ke generátoru psi energie, bitevnímu poli (to je vidět z velké dálky díky uvolňující se psi energii). Nevýhoda je, že psionická entita nemůže přijímat psi energii - nemá jak. Proto je každý "přeskok" riskantní, je třeba vydat energii na to, aby se v cílovém místě udržel, a to tím více, čím větší je rozdíl síly psi síly archona a cílového místa. v příměru s kůly vlastně jakoby skočí a buď dopadne dobře, nebo si musí zatlouct vlastní kůl, na který se postaví. "Pád" v tomto případě znamená naprosté vyčerpání energie a tedy zánik psi entity.

Psi entita (tedy Archon) není duše. Je to zformovaná energie, takže při případném zániku zůstane tělo nefunkční, ale stačí mu energii dodat a ono se rozběhne. V psi matrixu není možné nikoho odpojit. Duše zaniká, ale přesto je nesmrtelná.

No a teď co vlastně může dělat. Může ovlivňovat psi energii dotyčného objektu, u kterého je. U jiného protosse to znamená, že mu tak maximálně sdělí myšlenky, ale málokdy má sílu, abyho k něčemu přinutil - cílový protoss má totiž "v záloze" své tělo, které má zásobu psi energie a tak může mnohem lépe kontrolovat svůj stav než nějaký Archon v jeho hlavě. Ale dobrovolně mu může předat vládnu nad svým tělem a dotyčný Archon ho pak může ovládat, může třeba provést něco, co cílový protoss neumí - něco co nemá tak dobře nacvičeno. Tohle prakticky nefunguje na Druhé protossy, právě kvůli těm chybějícím úponkům. Ti se takto nedají ovládat vůbec, i dobrovolně je to strašně těžké a k ničemu.

U zdrojů jako je generátor nebo energetický krystal je to taky dost špatné, protože psi energie ukrytá v nich je obrovská, a archon ji svým vědomím prostě "nepřetlačí". Je to jen dobrý a splehlivý záchytný a naváděcí bod, obří generátoy jsou "vidět" i z vesmíru, na pár světelných let. Vyhlazovací válka (první válka o svět), kterou vedli protossové mezi sebou, mohla být vidět i na Zemi, po třech tisících letech, pokud byl člověk dost psionicky vnímavý. Pár takových možná bylo, ale moc si z toho neodnesli.

Zpět k Archonům. Docela dobré výsledky mají u svých záznamových krystalů - ty jsou zhruba stejně silné jako jejich mysli, plus mínus jeden říád, a navíc jsou dělané na to, aby se psionicky měnili informace v nich uložené, takže je možné v nich číst i do nch zapisovat. Je to výhodné, když jste na druhé straně planety a zapomněli jste si zápisník doma, ale to se protossům nestává (protože "zápisníkový krystal" je často jedna ze dvou věcí, které opravdu vlastní. Další je obvykle víceúčelový nůž založený na emisi velmi horkých částic.)

Určité možnosti tedy mají se slabšími, ale stále inteligentními organismy, tedy s lidmi. Bohužel lidský mozek není schopen takových výkonů jako přijímání myšlenek protossů, navíc nemají společný jazyk a ani způsob uvažování, takže i velmi dobře cvičenému protossovi trvalo celých 30 let, než zvládl alespoň předávání základních informací. A třicet pozemských let pro protosse je jako naučit se anatomii v japonštině za večer.
Postiženým lidem přináší tato "komunikace" nemalé problémy.
< Biologie Protossů >
Historie Protossů
Napsal Jerson 05.03.2008
Diskuze k tomuto článku již probíhá, můžete se přidat zde.
Obsahuje 201 příspěvků.
ČAS 0.24583005905151 secREMOTE_IP: 54.224.133.152